Aneb knižní pokrmy!
Když si procházím blogy, obvykle na nich najdu knižní potravu spolu s tou normální. Je běžné, že naleznu svou oblíbenou knihu a vedle ní kupříkladu lívance, mističku třešní či jiné pochutiny, na které se hned sbíhají sliny.
Ale proč takové fotky?
Jste zastánce toho, že knihy a jídlo patří k sobě?
Já takový gurmán nejsem. Ano, mám ráda jídlo. A zbožňuji knižní světy. Ale jsem toho názoru, že tyto dvě věci se nemíchají. Mám několik zajímavých důvodů... Přehánějte a smějte se se mnou! :o) A můžete se pokochat na těchto dvou fotkách, které jsem u jídla vyfotila. Jsem amatér, ale chutnalo mi. :o))
1. Knihy se děsí umaštěných prstů.
Já osobně čtu oběma rukama. Hezky si knihu držím, palci ji hladím po stránkách a hltám... Stačí si však představit, že v jedné ruce mám knihu a v druhé brambůrky, potřebuji si převrátit stránku a... Tragédie je na světě. Umaštěnými prsty si mohu snadno a rychle ušpinit svou milovanou knihu, aniž si všimnu.
2. Hrozí riziko zadušení!
Představa, jak se láduju, zatímco čtu napínavou knihu, je legrační. Ale stačí dojít k okamžiku, kdy mě právě něco natolik vyvede z míry, že zalapám po dechu a neštěstí je na světě. Vdechnu kousek své oblíbené mandarinky, ani nemrknu a zadusím se ihned, jakmile konečně přijdu na to kýžené tajemství. Tomu říkám famózní konec. Tedy pro knihu...
3. Rádi uklízíme?
Včera jsem si četla svou oblíbenou knihu při hromadě brambůrek. A dneska, když ji otevírám, se na mě vysype hromada drobečků. Mohu se tedy s radostí vrhnout na tu hostinu, pokud jsem hladová a nebo odložit knihu a vzít naopak vysavač. Nemluvě o knize, která nepořádkem určitě utrpěla své.
4. Když už se prská...
Na talíři mi trůní voňavá svíčková a já očima brousím v knize přede mnou. Ovladač od televize mám položený tak, aby se mi listy nepřetáčely. V ruce držím příbor a systematicky jím. Ukrojit. Vložit do úst. Rozžvýkat. Mechanická práce, zatímco duchem jsem u toho dojemného příběhu, který mě bere za duši. A najednou se dozvídám, že... On ji podvedl! Vyprsknu plnou dávku svíčkové na knihu a sakruju dvojnásobně. Za prvé, můj ex-milovaný hrdina je pěknej lump. Za druhé, moje kniha je poprskaná kvalitní omáčkou.
5. Když to fakt žereme.
Jsou chvíle, kdy v rukách držím hamburger, a ani za boha se nemůžu trefit do úst, protože ta kniha se odložit nedá. Obličej mám celý zašpiněný. Hlady skoro padám, ale přece jen mi zbývá dost sil na to, abych četla. Ale jelikož jídlo krásně voní, neodložím ho a dál se snažím marně zakousnout se do chutného pokrmu. Snad nebudu jako Sysifos...
6. Čteme a čteme?
Sednu si k jídlu. Pročítám si báječnou knihu. Víte, ten hlavní hrdina má hrozně smutný osud. A teď potkal svou životní lásku. No, ona je to celkem mrcha, ale tak když autorka jinak nedá, zkusím se s tím smířit. Sakra, teď ji požádal o ruku a ona... Příbor zacinká o prázdný talíř a já si ani za nic nemohu vzpomenout, co jsem to vlastně jedla!
7. S každým písmenkem tloustneme!
Při čtení zaměstnáváte mozek, takže ani moc nevnímáte svůj žaludek. Je to stejné jako, když jíte u televize. Prostě se přesytíte, aniž byste si to přáli. Pak je snadné přibírat, protože namísto své běžné porce klidně spořádáte o dost víc a ani si toho nevšimnete...
8. A to se musí zapít!
Líbí se mi všechny ty zajímavé koktejly a různé drinky, které si blogerky spolu s knihou fotí. Já osobně bych si troufla asi jen to focení. Vím, že když se zaberu do knihy, všechno ostatní jde stranou a já mít někde v blízkosti své četby i hrnek s čajem, tak dojde ke katastrofě. Ano, ráda popíjím u čtení. Dám si čaj na stůl a knihu v dlani. Ale nikdy si knihu nepoložím vedle pití, protože... se takhle jednou moje kamarádka otočila a zlila si svého milého od hlavy až k patě. Dlouho nad Remym plakala, ale upřímně... Já to četla, zas taková škoda to není. :o)))
9. A tak si jíme.
Udělala jsem si výtečný koláč. Nový recept, který jsem chtěla vyzkoušet, se podařil nad očekávání! A tak jsem si kus ukrojila a teď si tu debužíruju. Chtěla jsem si číst, ale ani vlastně nevím, kde knihu mám. No, ona by byla stejně škoda odložit takovou dobrotu jen kvůli záchraně celého lidstva. Však ona si hlavní hrdinka počká. Mlask.
10. Splést se může každý!
Zarytě čučím do talíře, na kterém se skví čokoládový fondán s horkými višněmi a mezi zuby drtím tvrdou a suchou vazbu knihy. Dneska jsem trochu zmatená a proto ani to jídlo, ani kniha pomalu za nic nestojí. Zvláštní...
Žádné komentáře:
Okomentovat