Recenze: ŠÍLENSTVÍ (Robert Muchamore)

Ponořte se do oceánu lásky...

"Jsme tvoji andělé, Pane. Jsme k tvým službám. Dej nám sílu. Laskavě nás ochraň. Naše duše jsou nevinné. Naše myšlenky jsou čisté. Jsme vůdci. Provedeme lidstvo. Skrze temnotu.“

       

Anotace: 

Třináctiletý James se dostal do výcvikového tábora, který připravuje děti pro role agentů v jednotce zvané CHERUB. Jejich pomoc vyhledává britská špionážní služba MI5 i policie v případech, kdy dospělí v pátrání selžou nebo prostě nemůžou mít naději na úspěch. 

James, znuděný a přidrzlý puberťák, který každou chvíli něco vyvede, poplete nebo nerespektuje, je kupodivu ideálním agentem. Spolu se svými kamarády nadává na školu, na náročný výcvik, pere se a prožívá první lásky jako normální děti, ale občas je vedení tábora vyšle na misi do prostředí těch nejnebezpečnějších zločinů.

Když CHERUB rozkryje vazbu mezi ekoteroristickou organizací Zachraň Zemi a bohatou náboženskou sektou známou pod názvem Přeživší, James Adams odlétá do Austrálie na misi, během níž má do sekty proniknout.

Je to jeho zatím nejtěžší úkol. Velitelství Přeživších v australské poušti je absolutně odříznuté od světa a sekta používá techniky vymývání mozku, které Jamese vystavují obrovskému psychickému tlaku.

Tentokrát nebojuje pouze proti teroristům. Musí svést boj o kontrolu nad vlastními myšlenkami.

Cherub existuje z nejprostšího důvodu: ani ten nejprofesionálnější zločinec nebude dítě ze sousedství podezírat z toho, že je tajný agent.

Pro oficiální účely tyto děti neexistují. 

Nakladatelství: BB art

Rok vydání v ČR: 2009

Vydání originálu: 2006

Žánr: Literatura světová, Dobrodružné romány

Ze série: Cherub (5)

Orig. Název: Divine Madness

   

Úryvek z knihy zde

A jsme opět u mého oblíbeného hrdiny Jamese Adamse, na kterého jsem se nesmírně těšila. Trochu mi vadí, že autor do příběhu ze začátku přidal také pohled mladičké agentky Kerry, která ztratila mé sympatie v minulém díle. Proto se mi přes začátek dostávalo trochu hůře.

Ale jakmile Kerry odešla a dostal se na řadu James Adams, všechno začalo být poněkud temnější, děsivější a brutálnější. Trochu jsem se začínala bát, aby mě to čtivo opravdu nesťalo.

A pak jsme se dostali k sektě a začalo to být víceméně psychadelické. Opravdu vytříbené. Nutno říct, že Muchamore si s tím dal opravdu práci a pozvedl tento díl na psychologický román, kde vymývání mozků nebylo slovo, ale hmatatelná věc, která mi z myšlenek dělala kostku. Skvělé postupy u lákání do sekty, psychologická odůvodnění a pomoc, jak odolat takové děsivé touze podlehnout. 

Musím uznat, že dostat se mezi členy Oceánu lásky, tak bych nejspíš na pár chvil podlehla. Tedy než by došlo na to bydlení, na to jsem až moc rozmazlený člověk. :o)) Líbí se mi, jak autor poukazuje na realitu, která existuje a dostává ji do své knihy jako něco hrůzně dokonalého. Nečekala jsem, že to bude takové. 

Šílenství není žádná odpočinková četba. Pokud si chcete zarelaxovat, takhle kniha vás spíše psychicky vyšťaví. Spousta přemýšlení a dumání nad tím a oním. Snažíte se hledat škvírky a varovat hlavní hrdiny. Děsíte se, co všechno takové sektě prochází a jakým stádem ovcí dokážou lidé být, když mají šikovného pasáčka. Kniha je opravdu surová, brutální a pro mě na čtení byla těžká, protože psychologické knihy miluji a opravdu se do toho dokážu vžít. Navíc mě vždy sekty jako takové děsily a s přečtením této knihy se respekt z nich ještě znásobil. 

Jakmile James s Lauren, Danou a Abighail vstoupí do sekty, ocitáme se ve světě plném shonu, pracovní vytíženosti, bídy, patetického štěstí a cukru. Jakmile jednou na tento vlak naskočíte, chcete už jen společně s ostatními hlavními hrdiny dojet na konec nebo klidně i za plné rychlosti vyskočit. Nervy napnuté. Hrozně moc jsem chtěla vědět, jak to bude pokračovat, jak to skončí a jestli se po zaklapnutí této knihy nezačnu počůrávat ve vlastní posteli a blábolit. :o))

Všechno začíná být ještě šílenější, když se spolu s Jamesem čtenář ocitne v Arše. Díky bohu, nebo spíše díky autorovi, za malého ďábelského Přeživšího, který je sice pěkný neřád a dostává do průšvihu, koho se mu zachce, ale na druhou stranu je to kluk, kterého jsem si zamilovala pro jeho neutuchající odpor k systému Archy, pro jeho touhu po svobodě a nezlomnou inteligentní duši. V Arše je úplně normální, že pokud se něčím mladý člen Přeživších proviní, dostane fyzický trest... Což bylo děsivé, ale v případě toho, kdo to schytal pochopitelné a z mé strany vlastně očekávané. :o)))

„A ještě,“ pokračovala Susie a zaryla nehty hlouběji, „ty koukej držet klapačku, dámo. Jestli se budeš někde vykecávat, co jsi tu právě viděla, dozvím se to. Zavolám do školy a nechám ti zadek zmalovat tak strašně, že měsíc neuděláš ani krok. Rozumíš mi?“

Agenti z Cherub se museli na misi rozdělit a Dana si vysloužila svou vlastní část slávy. Její příběh se prolíná asi za polovičkou knihy spolu s dějem v Arše, kde přežívají James a Lauren. Danina pomoc na misi není o nic snadnější. Je stále pod dohledem Přeživších a upřímně, žádný med to není ani pro čtenáře. :o)

Danu děsně vytáčelo, že Přeživší takhle mrzačí lidi. Když někoho chytnou s batohem drog, jde do vězení, ale sekty mrví děti stejně hnusně jako drogy, a všichni na to zřejmě kašlou.

Závěrečné bitvy jsou monstrózní a skvěle popsané. Hrozně napínavé na obou stranách a autor mě doslova týral, když v nejnapínavější části skočil na druhou napínavou část, takže čtenáře tlakuje po celou dobu a nemístně ho mučí. :o)) Nejlepší část je posledních stopadesát stran, ty jsou opravdu velice luxusní a jsem toho názoru, že o to by žádný dobrodruh a milovník akčních knižních zážitků přijít neměl. 

Kniha se mi opravdu líbila. Zamilovala jsem si nového hrdinu a snad se s ním potkám v dalších dílech série. Trochu nechápu, co má autor s Lauren, já osobně si nemyslím, že si zasloužila to, co získala. Ale to je jen můj osobní názor. :o))

Myslím, že po náročné a báječné četbě si teď zasloužím další díl Cherub a popravdě... Moc se na něj těším! Ač je to k podivu, tak po páté přečtené knize bez pauzi se stále CHERUB nemohu nabažit a myslím, že na tom budete stejně. ,o) 

Knižní obálka: 

Proti české obálce nic nemám. Nepřijde mi sice výstižná, ale nepatří ani mezi nejhorší. Ty zahraniční mě moc neoslovily, nijak se mi nelíbí.