Recenze: ODVRÁCENÁ TVÁŘ LÁSKY (Colleen Hoover)

HOOVEROVÁ ČTENÁŘE POTĚŠÍ! 


„Neptej se mě na minulost,“ pronesl pevně. „A nečekej žádnou budoucnost.“


 




Anotace: 
Neptej se na minulost a nepočítej s budoucností... Dvě jasně daná pravidla. Jak dlouho ale můžou fungovat v lásce? 

Když se vysokoškolačka Tate Collinsová na čas přestěhuje ke svému staršímu bratrovi a seznámí se s jeho kamarádem, pilotem Milesem Archerem, není to rozhodně láska na první pohled. Není to dokonce ani přátelství, jen vzájemná prudká a neovladatelná touha. Miles kupodivu váhá déle než Tate, ale nakonec i on potlačí svoje zábrany. Už po prvním milování je zřejmé, že fyzicky si oba dokonale vyhovují. Oboustranná domluva zní jasně: on o lásku nestojí, ona na ni nemá čas, takže zůstanou jen u sexu. Jenže Tate brzy zjišťuje, že chce se záhadným, uzavřeným a posmutnělým Milesem prožít mnohem víc. Že chce porušit obě jeho pravidla: neptat se na minulost a nepočítat s budoucností.

Jenže Miles sám už si není jistý, jestli je dokáže dodržet. Protože láska je silnější než pravidla, sliby a odhodlání. I když její odvrácená tvář je tak děsivá…

Nakladatelství: Ikar, Yoli
Rok vydání: 2016
Vydání originálu: 2014
Žánr: Literatura světová, Romány pro ženy
Orig. Název: Ugly Love
Počet stran: 338


Úryvek z knihy



ODVRÁCENÁ TVÁŘ LÁSKY si mě od prvních chvílí získala stylem psaní, přirovnáními, vtipnými dedukcemi hlavní autorky i vymodelování charakterů, které se mi opravdu zalíbily a byly uvěřitelné.

Krásné chvíle, jako je tahle, vynahrazují celou odvrácenou tvář lásky. 

Hooverová prostě psát umí a v této knize se její um opravdu odráží. Dokázala z obyčejného udělat neobyčejné a zasadit do toho spousty emocí, a kupodivu i dost erotických chvil, které mě v jejím případě překvapily. 

„Můj dědeček tvrdil, že umístění mateřského znamínka vypovídá o tom, jak to člověk v minulém životě zabalil v boji. Vás asi bodli do krku. Vsadím se, že to byla rychlá smrt.“

Hlavní postava Tate Collinsová je normální dívka, vyrůstající v rodině pilotů. Děda byl pilot, otec je pilot a její bratr je také pilot. Ona sama se studuje zdravotnickou školu, dodělává poslední atestace a pracuje jako sestřička. (Kdo se bojí lékařského prostředí a jejich zvrácených technik může být v klidu. Takřka v románu desinfekci neucítí.) Je trošinku zbrklá, trošinku divná a velmi svá. Sympatická postava, se kterou jsem dokázala soucítit, mi celý děj zpříjemňovala svými vtípky. 

Hlavní hrdina Miles je nám ukazován ze dvou úhlů. Ze své minulosti (před šesti lety) a z přítomnosti. Musím uznat, že v obou částech jsem si ho zamilovala, i když jsem se dozvídala jeho minulost postupně a tím se zvyšovalo napětí. Nemohu o něm nic říct, protože čtenář teprve všechno pozná, až na konci.

Ohavná část lásky se stane vámi. Pohltí vás. Způsobí, že začnete celou lásku nenávidět.

Jako další postava mě opravdu zaujal Kapitán... Je to osmdesátiletý pán, který v příběhu má svou roli. Ke konci mě to velmi milým způsobem překvapilo. Oblíbila jsem si ho na sto procent spolu s jeho moudry, vtípky a minulostí, která mě opravdu dojala... 

Autorka výborně dokázala vystihnout psychologii postav, vnukla jim nádech reálnosti a pocit, že si je čtenář skutečně dokáže představit takové, jací by byli, kdyby existovali mezi námi. 

„Jestli se ti do toho dostane infekce a umřeš, nechci slyšet, že to byla moje vina.“„Jestli se mi do toho dostane infekce a umřu, jako nebožtík už ti toho moc nevyčtu.“

Knihu prolínají dvě dějové linky: 
1. Přítomnost, ve které se Tate nastěhovala k ochranitelskému bratrovi Corbinovi a poznává se s Milesem Archerem. 
2. Život Milese Archera před šesti lety, kdy se seznámil s Rachel...

Nepůsobí to nijak rušivě. Je to od sebe krásně oddělené, takže to čtenáře nijak nezmate. Milesova minulost byla uchvacující, doslova poetická a plná emocí. Tateina přítomnost byla poklidná a potěšující. Jako čtenářka jsem si oblíbila obě části, i když ta Milesova část pro mě byla psaná přímo epicky. 

Tiskla jsem se ke zdi. Připadalo mi, že tam zůstanu už věčně. Jsem tapeta. Jo. Jen to, nic víc.

Hlavní myšlenkou všeho je Milesova minulost, která se nám odkrývá a poukazuje na bolest, kterou v sobě skrývá. To odkrytí tajemství mě trochu zaskočilo. Nejsem si jistá proč, ale přijde mi, že to je trošku přes čáru. Nejsem si jistá, jestli by se nenašlo něco vhodnějšího. Zkrátka se mi to tam až tak přímo nehodí a nezapadá mi to do celého příběhu. Navíc je to poměrně zmateně sepsané - čtenář vlastně netuší, co se stalo, že došlo k tomu, co mu změnilo celý život. 

To je asi tak jediná výtka k této knize, kterou bych měla. Snižuje to maličko děj, ale díky tomu, jak to autorka vystihla, pohrála si s tím a s nadšením vylíčila emoce to je opravdu skvělý román. 


Chtěla jsem ta tři slova zvětšit na billboard a jezdit kolem nich každý den do práce. To už bych si pak nikdy nechtěla vzít volno.

Co mě překvapilo je erotika. Nejsem na to u knih této autorky moc zvyklá. Obvykle se její hrdinové oddávali něžnostem, ale ne až tak vášnivým způsobem.  

Bylo jí tam docela hodně. Ne, že by šlo přímo o erotický román, ale kolem šesti intimních zážitků mám pocit, že čtenář s autorkou zažije. I když se vše snaží obměňovat, tak někomu to přijde vhod více, někomu méně. Děj to určitě nekazí, a poukazuje to na vztah hlavních hrdinů, takže proč ne. :o))

Samozřejmě, ruku v ruce jdou i romantické chvilky. Ale neřekla bych, že je to nějak extrémně přeslazené. Zkrátka romantika, ale nic přehnaného, z čeho by se čtenář opupínkoval, ale zas to uspokojí všechny kategorie bych řekla. :o)

Náhodný známý: Tate, chces se se mnou vyspat?Já: Jen chvilku pockej, nez zvladnu ty dva chlapky pred tebou, a hned jsem tam. Jo a nemam zadny pravidla, takze si se mnou muzes delat, co chces.Náhodný známý: Super.

Kniha byla neskutečně čtivá, takže i když jsem ji četla jen po večerech, tak... myslím, že mi trvalo dva večery, než jsem ji dokázala s nadšením přečíst. Pořád mě to lákalo a nemohla jsem přestat. Hrozně mě styl psaní bavil a pozastavovala jsem se nad těmi postřehy, přemýšlela nad nimi a usmívala se.  


„Tak zaprvý ti nesmím zlomit srdce,“ začal vypočítávat Miles. „Zadruhý ti nesmím zlomit tvý zatracený srdce. Zatřetí ti nesmím ku*va zlomit tvý zatracený srdce.“

Knižní obálka: 
Nejdřív jsem netušila, proč právě taková obálka. Po přečtení už to chápu. Vyznívá to trochu děsivě a duchaplně zároveň. Vystihuje to knihu velmi originálním způsobem.


Knižní trailer: 





8 komentářů:

  1. Od autorky jsem ještě ni nečetla, ale snad to brzy napravím. Nejsem si ale úplně jistá, jestli je tenhle styl to pravé pro mě. Na druhé straně, když to nezkusím, tak to nezjistím :) Moc pěkná recenze!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Myanmar, děkuji. :o) Nejsem si jistá, jestli by se ti to líbilo. Záleží, co máš ráda, ale pokud hledáš něco oddechového ve stylu New Adult, tak Hooverová píše velmi dobře. Akorát to bych spíše doporučila Beznaděj, která se podle mého povedla mnohem víc. :o)

      Vymazat
  2. Skvelé tipy ♥ Určite sa po nich pozriem, vyzerajú zaujímavo :)

    CRYSTAL PEOPLE

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vypadá to skvěle, hodnocení je celkem vysoké. :o) Není to podle mě úplně špička ledovce, ale je to velmi dobře napsané. :o)

      Vymazat
  3. Taky se na ni chystam :-) Mam ji na seznamu. Jinak uz sem si koupila tu nespavost dneska v levnych knihach

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já se na tu Nespavost chystám, tak snad dám brzy vědět. Zasekla jsem se u té Kenyonové... :o/

      Vymazat
  4. Ani já jsem od Hooverové, stejně jako Myanmar, ještě nic nečetla. Především proto, že tento žánr zkrátka není úplně můj šálek čaje. Ráda bych ale něco zkusila a Odvrácená tvář lásky mě zaujala. Snad se k ní někdy v blízké budoucnosti dostanu, i když teď nevím, jestli raději nemám zkusit tu Beznaděj... Achjo, zase dilema. :) Každopádně moc vydařená recenze :) Přeju příjemné pondělí! :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Troufám si tvrdit, že Beznaděj by byla vhodnější. Tohle je hezké, je to dobré, ale není to tak dobré jako právě Beznaděj. Tam je odkryté tajemství sepsané takovým vhodnějším způsobem, více to tam zapadá a čtenáře to opravdu osloví. Navíc, pokud čtenář nemusí ty erotické knihy, tak v Beznaději to není. Není tam erotika. Emoce ano. Drobná intimita a polibky ano. Ale žádná erotika, což je pro někoho mnohem příjemnější. Přiznám se, že jsem už dlouho přemýšlela, že bych udělala re-reading na Beznaděj, protože ačkoliv jsem ji kdysi četla, nevzpomínám si na to tak dobře, abych mohla sepsat recenzi, ale mohu poradit. Takže snad se mi brzy podaří se ke knize vrátit, protože byla opravdu hezká, a sepsat recenzi. :o) Jinak jsem od Hooverové četla ještě Maybe Someday (recenze na blogu), což je opravdu odpočinková četba. Ta se mi také moc líbila, nebyla až tak tajemná, ale měla něco do sebe. Romantická, zvláštní. Četla jsem ji několikrát. :o)

      http://svet-mezi-radky.blogspot.cz/2015/07/ticha-laska-vykricena-do-sveta.html

      Vymazat


Copyright © SVĚT MEZI ŘÁDKY | Šablona: Lucy Lillianne. Optimalizováno pro Firefox.