Citáty z Na půl cesty do hrobu

Na půl cesty do hrobu 


Jeaniene Frost





Anotace: 
Poloviční upírka Catherine Crawfieldová loví upíry s jediným cílem – pomstít se. Doufá totiž, že jednou ze stvůr bez tlukoucího srdce, které nemilosrdně zabíjí, bude její otec. Muž, který zničil život milované matce.
Na jedné ze svých nočních "loveckých" výprav však narazí na upíra, který ji snadno přemůže. Cat netuší, že se pokusila zabít Bonese, profesionálního lovce odměn. Ten jí místo smrti překvapivě nabídne pomoc při pátrání po otci. Má ale zásadní podmínku. Cat s ním musí trénovat a rozvíjet tak své mimořádné schopnosti polovičního upíra - genetický dar nenáviděného otce...
Ale dřív, než Cat dokáže plně využít svých nově nabytých schopností drsné lovkyně démonů, se jí i Bonesovi vydá ve stopách skupina zabijáků. Nyní si Cat musí zvolit, na jakou stranu se přidá. I když o její volbě není pochyb, protože Bones ji přitahuje více než jakýkoli jiný muž s bijícím srdcem…

Nakladatelství: Fantom Print
Žánr: Romány, Sci-fi a fantasy
Rok vydání v ČR: 2012
Ze série: Noční lovci (1)
Počet stran: 272

Tato kniha má na databázi hodnocení kolem devadesáti procent, což mě opravdu zaujalo. Bohužel však pro mě tahle kniha vhodná asi nebyla, jelikož už od začátku mě nijak zvlášť nezaujala a já se při čtení docela nudila. A to po celou dobu. Dočetla jsem do poloviny knihy, kdy jsem se opravdu musela nutit a pak jsem si řekla, že přece nemá cenu číst něco, co mi nesedlo, ačkoliv kniha není napsaná špatně. Má zajímavou zápletku i hlavní postavy. Ale zkrátka nebyla pro mě. Ale jelikož jsem si připravovala citáty na recenzi, myslím, že by byla škoda neukázat vám, že v knize byl i humor a třeba se vám na rozdíl ode mě zalíbí. :o) 


„Co tam máte?“
Ale tak normálně. Pod pytlem si vozím mrtvolu a sekeru.

Vybral si špatnou profesi. Měl zůstat u prostituce. Vydělal by miliony.

Začal přede mnou přecházet rychlými, úspornými kroky. „Je jedině dobře, že většina téhle generace téměř nečte, jinak bychom měli na krku vážný problém. Sakra!“

„Hm… ech… nemyslím…“ Ale co, kašlu na kudrlinky. „Je tu někde koupelna? Jednomu z nás stále fungují ledviny.“
Zastavil se, otočil a svraštil obočí. Po stropě jeskyně se plazily paprsky světla a odrážely se od skal a výčnělků. Takže bude den.
„Myslíš, že seš v zatraceném hotelu? Co? Příště budeš chtít snad i bidet!“

„Ta holka… je v pořádku?“ Nezdála se vysátá téměř dosucha, ale nejsem odborník.„Samozřejmě. Je na to zvyklá. Můžu ti s klidem říct, že proto tu stejně většina z nich je. Jsou jako menu s nohama.“


Žádné komentáře:

Okomentovat


Copyright © SVĚT MEZI ŘÁDKY | Šablona: Lucy Lillianne. Optimalizováno pro Firefox.