Méně uvěřitelný, ale více akční díl Upírů z Morganville
"Máš pocit, že je to konec světa."
Anotace:
V univerzitním městě Morganville v Texasu žili upíři a lidé v relativní harmonii bez krveprolití... až do příjezdu Bishopa, vyššího upíra, jenž vyhrožuje rozbitím křehkého příměří a jehož vinou opět získá pojem upír svůj hrůzný význam. Bishop však není jedinou hrozbou...
Divoká tmavá oblaka slibují bouři ničivých rozměrů. A zatímco se studentka Claire Danversová a její kamarádi připravují bránit Morganville proti přirozeným i nepřirozeným elementům, stane se, co nikdo nečekal: morganvillští upíři se začnou jeden po druhém ztrácet. A Claire musí přijít na to proč. Odpověď ji však může zahnat do spárů Bishopa... nebo smrti.
Nakladatelství: Baronet
Rok vydání: 2015
Vydání originálu: 2008
Žánr: Romány pro ženy, Sci-fi a fantasy
Ze série: Upíři z Morganville (5)
Orig. název: Lord Of Misrule
Počet stran: 250
Za recenzní e-výtisk děkujeme nakladatelství Brokilon
Nakladatelství Brokilon na Fb
Chci zakoupit knihu Pán hrůzovlády
Po páté ve městě, kde spolu žijí lidé a upíři bok po boku v jakési symbióze. Do Morganville jsem se tak brzy vrátila, protože jsem konec čtvrtého dílu prostě nemohla nechat bez odezvy a musela se pustit do čtení. Pokračovalo úžasné dobrodružství, i když tentokrát trochu slabší...
"Jmenoval vás zákonným dědicem Apokalypsy. Blahopřeji." "Jo, zatraceně, to je teda služební postup."
Tento díl je více akční a vojenský, ale nezavání to zas až tak silně military žánrem. Na mě to třeba bylo málo, jde spíše o takové běžné vojenské úkony, jako ochrana civilistů. A je to potřeba, protože jak napovídá anotace, zuří ve městě válka a k tomu se upíři chovají velmi divně. Nikdo neví proč, ale je úžasné sledovat, jak se postupně dopracovávají k informacím a snaží se zachránit holé životy lidí i upírů.
Autorka se tentokrát zaměřila více na akčnost a drama, které se příběhem prolíná. Ne, že by to byla špatná věc, ale díky tomu postavy vyznívají méně opravdově než v předešlých dílech. Neměla čas se jim věnovat a poukázat na jejich charakter a dostavila se plochost. Ne nějak silná, ale je to znát.
"Proč říkáš, že jsem zlá?" "No, já nevím - protože ses mě pokusila zabít? Protože jsi přiměla kluky, ab mě znásilnili na večírku? A to nezmiňuju..." "To byla pomsta," namítla Monika. "A nemyslela jsem to zle."
Mimo postav, které známe, se objevily také nějaké nové. Což bylo příjemné. Sice je jich tam už pěkná řádka, ale čtenář, který si knihu užívá a skutečně ji čte, se v nich neztrácí.
Hrdinka Hana, která dříve patřila k mariňákům, se v příběhu dostane ke Claire. Je to velmi silná žena, která má výcvik. Není vystižená úplně jako voják, alespoň mě to tak nepůsobilo, ale oblíbila jsem si tuto postavu.
Myrnin je velmi složitá postava, do které se autorka snaží dostat psychologii i charisma. V něčem se jí daří. Já osobně ještě neznám vše ohledně této postavy, ale je neobvyklá a svým způsobem čtenář nikdy neví, co očekávat. Díky tomu se občas vyskytne pocit, že není zrovna nejlépe napsaná a autorce pár věcí uniká - ovšem nedá se soudit, dokud nezjistíme všechno.
"Není to moje chyba, že proces nebyl dokonalý, víš. Nejsem nestvůra."
Claire zavrtěla hlavou. "Někdy opravdu jsi."
Jason, kterému autora dává stále možnost růstu, se mi opravdu zalíbil. V tomto díle se projevil zas o něco více a z prakticky nezajímavého stínového charakteru se stává postava, která nabírá ostré rysy a pro čtenáře se stává o to víc zajímavá. Ne, že by mi byl sympatický, ale oceňuji, jakým způsobem ho autorka posouvá vpřed.
Země je kulatá, slunce je žhavé a žádný upír jí nikdy neublíží, protože přísahala Oliverovi, zasvětila mu své tělo i duši.
Přijde mi, že autorka se toho snažila popsat hrozně moc a nedokázala pokrýt to množství informací, které si vzala do hlavy. Potenciál nápadu je skvělý, ale ne plně využitý. Někde to Rachel Caine napsala trochu stroze, což bylo škoda, protože zrovna tam bylo zapotřebí se více zaměřit na daný děj podle mého.
Tento díl byl slabší i ohledně promyšlenosti. Některé informace už trochu neseděly nebo nedávaly smysl tak, jako v předchozích dílech. Jako by autorka měla problém vymyslet něco vhodnějšího a tak zacházela k takové fantazii, která je sice zajímavá, ale v knize Pán hrůzovlády to působí spíš křečovitě a nedomyšleně.
"Už nejsi nadále král ani princ. Jsi Améliin oblíbený alchymista a mazlíček a nebudeš mi nařizovat, co mám dělat."
Uznávám, že předchozím dílům se tento nevyrovná, ovšem to mu neubírá na čtivosti i akčnosti. A čtenář, který není tolik pečlivý a čte knihu opravdu jako odpočinkovku, některé informace, které přímo neseděly, ani nenajde. Já si jich všimla a trochu mě to zamrzelo, protože do té doby měla Rachel Caine vše vyšperkované a dávalo to naprosto smysl, stačilo jen se zamyslet.
Děj knihy je tedy více akčnější než v předchozích dílech. Čtenář najde jen pár chvil, kdy si může prakticky oddechnout. Nastává spousty okamžiků, které čtenář nepředvídá (a některé bohužel nevyznívají až tak věrohodně). Nejspíš by lepší dojem na Pána hrůzovlády nastal, kdyby kniha měla více stran - Rachel Caine mohla beze spěchu vše vylíčit, aniž by musela něco osekávat. U tohoto dílu bych řekla, že štíhlost knihy škodí a nedává autorce možnost vystihnout zvraty natolik, aby v ně čtenář dokázal věřit a nepřipadaly mu více uspěchané a maličko křečovité.
"Claire, musíš přestat sbírat zatoulaná zvířátka. Nikdy nevíš, kde se válela." "Zrovna ty máš co mluvit," štěkla po ní Monika, "ty jsi přímo obrovská chodící společenská katastrofa."
Závěr knihy Pán hrůzovlády je napínavý a trochu strojený. Někoho může trochu odradit, jiného naopak naladit více. Já si tento konec nepředstavovala, pořád jsem věřila v něco jiného. Z toho důvodu jsem trochu zklamaná a dám si před šestým dílem pauzu.
Doufám, že i nadále budu moct hledat kličky v ději a doufat, že autorka dá nějakou možnost k tomu, aby ji čtenář doběhl a získal tajemství dříve, než si ona sama bude přát. :o)) Protože tajemství a překvapení je velmi silná stránka Upírů z Morganville. ,o)
"Myslíš, že v tom má prsty Bishop?" zeptala se přiškrceným hlasem. "Doufám." Claire zamrkala. "Proč?" "Protože jestli ne, tak jde o něco mnohem horšího."
Je pravda, že tento díl je o trošku horší než předchozí, ale je více překvapivý a působí poněkud zvláštně, až neuvěřitelně. Já osobně nejsem nadšená z toho, že se v knize začala objevovat taková menší magie... Kazí mi to pohled na celkovou sérii a působí to nepatřičně, ovšem to je můj osobní názor. ,o) Čtenář užije skvělé dobrodružství i přes všechny autorčiny nástrahy.
"Rambo patřil k Zeleným baretům," poznamenala Hana. "Prosím tě. Tyhle hošíky jsme si dávali k snídani."
Knižní obálka:
Silně lákavá, kreativní a zajímavá. Prostě na první pohled si přitáhne čtenáře a nenechá ho odpoutat se. Za mě u celé série palec nahoru. Ty obálky jsou neskutečně povedené. Kam se hrabe originál.
Žádné komentáře:
Okomentovat