Recenze: SIROTČINEC SLEČNY PEREGRINOVÉ PRO PODIVNÉ DĚTI (Ransom Riggs)

Tajemný svět, který vás šokuje a stráví.

"Dááámy a pánové!" zakokrhal. "S největším potěšením vás vítám na představení, jaké jste ještě neviděli! Představení odvahy, která nemá obdoby, kouzelnického umění, že prostě nebudete věřit svým očím! Dobří občané, vítám vás na představení slečny Peregrinové a jejích podivných dětí!" 

Za recenzní výtisk děkujeme nakladatelství Jota

Nakladatelství Jota na Fb

Chci zakoupit knihu Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti

Tuto knihu jsem měla na seznamu již nějakou dobu. Pořád jsem se od ní odrazovala hlavně z toho důvodu, že patří do žánru hororů a já jsem bázlivá. Ale nakonec... Sebrala jsem veškerou svou odvahu a začetla se do naprosto famózního příběhu plného fantazie, který si mě získal. Očekávala jsem totiž něco úplně jiného, ale to, co jsem díky knize prožila, bylo neuvěřitelné... 

Začátky pro mě bývají těžké. Než se začtu, chvilku to trvá. Ale SIROTČINEC SLEČNY PEREGRINOVÉ PRO PODIVNÉ DĚTI je vyjímkou. Vlastně jsem se ani nemusela začítat, prostě jsem do toho spadla po hlavě díky obrovské čtivosti. 

"Lidé chodí do cirkusu, aby viděli senzační kousky a triky a kdovíco, a jka každý věděl, přesně to jsme jim předváděli." "Takže jste se skrývali všem na očích." "Takhle si vydělávala většina podivných lidí," přisvědčila. 

Styl psaní je plný nápaditých, jemných a trefných přirovnání a po celou dobu od samého začátku až do konce se mezi řádky proplétá tajuplnost a hlavně silná linka fantazie, díky ní se příběh čte téměř sám. K mé hltavosti textu přispěl tajuplný děj a někdy až bizardní fotografie, které knihu úžasně doplňují a čtenáře vtahují o to víc do světa, který dokáže omráčit snad každého. 

Svůj příběh vypráví v ich-formě minulého času Jacob, vnuk Aberhama Portmana, který svého dědečka naprosto zbožňuje, i když má pocit, že již od malička ho zásobuje samými povídačkami a snaží se být zajímavý. Kolem dědečka se vznáší popelavé tajemství a já osobně toužila stejně jako Jacob (možná i o ždibec víc) přijít všechny odpovědi na otázky, které se kolem tohoto hrdiny spletitě motaly. 

"Někdo musé být hrdinou," odpověděl a odkráčel po trupu lodi. "Poslední slova slavných," zamumlal jsem. 

Díky svému dědečkovi se Jacob vydává se svým otcem, amaterským ornitologem, na ostrov, který je zvláštní už sám o sobě. Lidé na mě působili trochu neadrtálským dojmem. Snad proto, že na ostrově Cairnholm je pouze jedna pevná linka a generátor vypíná v deset hodin večer, takže od té doby jsou obyvatelé bez elektřiny. A právě tam se teprve čtenář začíná dozvídat odpovědi na tisíce a jednu otázku... 

Překvapilo mě, jak je začátek dlouhý, protože než se čtenář dopídí většího množství informací, prožívá vlastně s Jacobem běžný život. Ale jelikož je to opravdu psané neskutečně zvláštní, lákavou a lehce plynoucí formou, ani jsem se při čtení nezarazila a sbírala jednotlivé indicie k vyřešení té nejbáječnější hádanky. 

"Důležité je, že tu probíhá ohromný projekt, Jacobe, a ty budeš jeho součástí." 

Aberham Portman je velmi charakterní muž, který je opředený tajemstvím, jež zasahuje až do druhé světové války. Tento hrdina mi byl velmi sympatický a já zbožňovala vše, co se ho týkalo, protože jsem se tak dovídala víc a víc. 

Jacob Portman je vnuk Aberhama. Klučina v pubertě, který ovšem naštěstí nemá nějaké teenagerské výstřelky a působí na svůj věk klidněji a trochu dospěleji, ale nic není přehnané. Mně to vyhovovalo, protože drzých pubertálních hrdinů jsem měla už plné kecky. S Jacobem bylo snadné soucítit a vnímat jeho emoce. Svého dědečka zbožňuje a má k tomu velký důvod.

Jsi slaboch. Smolař. To proto ti nikdy neřekl, kým ve skutečnosti jsi. Věděl, že s tím nebudeš umět žít.

Musím uznat, že díky fotografiím, které působí opravdu autenticky, vyznívá celá kniha ještě opravdověji, než jsem čekala. Fotografie spadají do starších let, kdy se fotoaparáty teprve začaly vyrábět a díky tomu mají obrovské kouzlo. Jsou naprosto fantastické a někdy i absurdní zároveň. Autor má také velmi výstižné popisy, ze kterých na mě působily emoce, které si přál a vše jsem si dokázala barvitě představit. 

Dylanův úsměv se vytratil. "Sem myslel, že si děláš prdel, kámo." "Co že si dělám?" "No, jako že si děláš srandu, vole." "Ne, to jsem si teda nedělal." 

Oceňuji fantazii, se kterou autor příběh líčil, protože ačkoliv jde o téma, o kterém už jsem ve filmech či knihách slyšela, dokázal ho zpracovat tak, abych jím byla pohlcená. Nic nevyčnívá, nepůsobí nevhodně nebo naopak silně nápaditě, aby to porušilo atmosféru a kouzlo celé knihy. Ransom Riggs se dokázal se vším vhodně vypořádat a prostě nechával příběh zlehka plynout, i když byl dynamický a měl v sobě napínavost, pořád na mě působil takovým zvláštním poklidným dojmem, který mě konejšil a povzbuzoval při čtení. 

První část knihy - Předtím - pro mě byla z nějakého důvodu zajímavější. Snad, že byla plná očekávání a hledání. 

Druhá část knihy - Potom - už byla o něco děsivější. Řešily se různé děsivé situace a temnota se vynořovala ze stínů. Ukazovala dávno zapomenutou a neuvěřitelnou pravdu, která byla vždycky na dosah a přitom na ni Jacob nedosáhl. Odkrývala promyšlenost děje, který byl propojený od začátku až do konce. 

"Možná vás milují," zašeptala, "ale nikdy vám nebudou rozumět." 

V knize do sebe vše krásně zapadá a i když se později setkáváme ve válečném prostředí, autor se válce nevyhýbal, ale také v ní zbytečně nezabředl. Druhá část knihy je doslova strhujícím dobrodružstvím, ve kterém jde o život nejen hlavnímu hrdinovi. Tato část pro mě byla trochu vysilující, protože jsem se musela probudit z bloumání nad taji, a začít nelítostně bojovat. 

Namísto toho, aby se stali bohy, se změnili v ďábly. 

Dokonce se v příběhu objevuje i romantická linka, která působí něžně. Do knihy patří a dodává hrdinům ještě větší opravdovost. 

Pokud si myslíte, že budete ronit slzy, áchat a naříkat nad osudem hlavních hrdinů, tak musím upozornit, že tohle není žádná emoční ždímačka. City na čtenáře rozhodně působí, ale vše je v mezích a nic není přehnané natolik, aby to čtenáře rozbrečelo jako želvu. K ději by se to ani nehodilo. 

Když jsem se vzbudil, oknem sem svítilo slunce, a já si uvědomil, že slečna Peregrinová nezachránila život jen mému dědovi, ale také mně a mému otci. Dnes, budu-li mít jen trochu štěstí, jí konečně poděkuju. 

Co bych v ději vytkla? Vážně nemám ani tušení, protože ať se na to dívám z jakékoliv strany, tak pokud jdete do příběhu s tím, že čtete daný žánr a řídíte se anotací, nebude rozhodně nikdo zklamán. 

Knihu bych doporučila všem, kteří mají rádi hororové téma trochu lehčího rázu. (Pro mě to bylo naprosto dostačující.) Touží po neobvyklém dobrodružství, které je spletité a objevují se v něm různorodé situace a velmi roztodivní lidé, o kterých stojí za to číst! 

Knižní obálka: 

Za mě naprosto super, protože vystihuje neobvyklost celého příběhu a poukazuje na hrdiny. Čtenář tak tuší, nač se může těšit. :o) Jelikož brzy bude filmová obálka, tak musím uznat, že ta už je přímo kráska pro filmová mola. :o)