Věřím, že o knize Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti jste již slyšeli. Minimálně ode mě, protože název této knihy píšu teď tak často, že se jím začínám pomalu už i podepisovat. :o))
Veškerá fakta, která jsme o knize a filmovém ztvárnění posbíraly a sepsaly jsou k pročtení na projektu Sirotčinec slečny Peregrinové. Informace nám podalo nakladatelství Jota a v případě, že byla data brána z jiných zdrojů, najdete odkaz. ,o)
Proč ale píši tento článek? Rozhodla jsem se tentokrát zaměřit se na čtenáře, namísto na knihu samotnou. Protože po přečtení se dějí velmi podivné věci... Já to moc nemohu soudit, protože se mi teprve podařilo prožít si dobrodružství prvního dílu od Ransoma Riggse, ale jsou tu tací, kteří na sobě pociťují větší tlak... Něco není v pořádku. Pod povrchem se hemží cosi podivného a vsakuje se to do nás víc a víc.
Chcete se pobavit? Děsit se a snít? Pak je tento článek právě pro vás! Vyzpovídala jsem pro vás čtenáře, kteří se po dočtení knih ze série Sirotčinec slečny Peregrinové od R. Riggse nemohou počítat mezi běžné knihomily... Moc děkuji za Vaše zpovědi. ,o)
Marek H.
Marek se mi svěřil, že po dočtení prvního dílu série si nevšiml, že by se začalo dít něco zvláštního. Byl lačný po dalším dobrodružství a tak hltal knihu za knihou, až byl u konce a musel se vrátit do běžného světa. Tam už se ale necítil stejný jako dříve. Už si nepřipadal normální, ale naopak se cítil zvláštně. Začal si více všímat sám sebe i svého okolí. Vnímat jemné rozdíly, které dříve přehlížel. Zjistil, že svět je opravdu kouzelný a nádherný. Stačí se jen dívat a dokážete vidět všechno - to krásné i to temné.
"Série Sirotčinec slečny Peregrinové mi otevřela oči. Dokázal jsem vnímat život jinak. Začal jsem se chovat k lidem tak, jak jsem to vážně vnímal. Už jsem si podivných lidí všímal dříve, ale teď... jsem s nimi dokázal být na stejné vlně a spřátelil se s člověkem, který byl pro mě dříve podivínem. Teď jsem dospěl k závěru, že je to super chlap a dobře se s ním pobavím. Myslím, že po dočtení této série ze mě dost spadla prostoduchost a povrchnost. Jsem jiný, jsem lepší. Možná jsem podivný a jsem za to rád."
Julie K.
Slečna Julie se mi svěřila, že po dočtení knihy se cítí zvláštně. Občas jako by dokázala vnímat okolní vzduch. Cítit jednotlivé atomy.
"Mám pocit, že kdybych chtěla, dokázala bych pohnout tou nicotou ve vzduchu tak, aby se změnila v obraz, který si přeji..."
Nakonec se tomuto podivnému brnění a sálání odevzdala a vyzkoušela, co všechno dokáže. Julie popadla štětce a barvy a své představy začala kreslit na plátno.
"Od té doby, co jsem dočetla poslední díl série Sirotčinec slečny Peregrinové jsem začala kreslit. Nikdy jsem moc nekreslila, protože jsem to neuměla. Ale teď jako bych díky tomu novému vnímání dokázala to, co by ode mě nikdo nečekal. Známí se nad mými obrazy pozastavují, chtějí abych jim některé prodala, protože je hodně oslovují. Série Sirotčinec slečny Peregrinové mě uvnitř změnila. Rozšířila mi fantazii natolik, že je ze mě nový člověk s podivuhodným poselstvím, jež přenáší barvami na plátna a nechá své snění ožívat."
Katka T.
"Co se se mnou stalo po dočtení druhého dílu? Myslím, že jsem šla hodně do sebe... Knihy mi daly hodně věcí k přemýšlení a já začala běhat, abych si vyčistila mysl a mohla nad tím polemizovat..."
Katka přiznává, že díky pravidelnému běhání, ke kterému ji série dovedla, zhubla. Zesílilo jí svalstvo a celková štíhlost jí vyhovuje. Cítí se díky tomu skvěle a mladistvě. Pokaždé, když se v myšlenkách při běhání vrací do světa, ve kterém nejrůznější dobrodružství prožívá hlavní hrdina Jacob, cítí se silnější a víc sama sebou.
Lenička M.
Lenka se přiznává, že vždycky byla zvláštní a nepochopená. Děti si na ni ukazovaly ve škole, profesoři ji přehlíželi. Cítila se nesvá a bezmocná, když se stávala obětí šikany a byla vystrnaděna na okraj společnosti jen proto, že je jiná než ostatní.
"Byla a jsem podivínka. Občas si pro sebe hodně mumlám, je to takový zvyk, kteří ostatní nedokázali přehlédnout a začali se do mě vždycky navážet. Byla jsem z toho zoufala. Ale teprve série Sirotčinec slečny Peregrinové mi dala sílu postavit se těm lidem a říct si, že jsem podivná. Jsem jiná. Jsem zvláštní a za žádných okolností se za to, že jsem originál, nehodlám už stydět!"
Žádné komentáře:
Okomentovat