Odpočinkovka, která rozdává pozitivní energii
jsem v tomhle světě plném lidí pouhým trosečníkem
co umírá v netečném stádu provázeným křikem
do očí plující lodí vysílám signály smoty
jsou stejně tak hluché, slepé a němé
jako ty
Skupina autorů:
Jiří Nosek, Jan Valeš, Petr Waber, Jan Frána, Renáta Nová, Tomáš Nosek,
Miroslav Valina, Věra Nosková, Martin Šlápota, Tony Anthony
Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Klika
Nakladatelství Klika (fb)
Chci zakoupit knihu Trosečníci řek
Tato útlá knížečka mě hrozně bavila, až jsem se sama divila, jak je to možné. Četla jsem ji v době, kdy jsem vážně potřebovala oddech a Trosečníci řek mi dodali kýžený oraz. Ačkoliv nejsem vodák, o téhle studené a blátivé zábavě nevím zhola nic a mám o tom smyšlené hrůzné představy, protože jsem příliš rozmazlená na to, abych do toho někdy šla. :o)
Avšak autoři a autorky této knihy mě příjemně ukonejšili. Nepřesvědčili mě k tomu, abych šla někdy v jejich stopách, ale dodali mi potřebné čtení plné zábavných a nápaditých povídek! Odpočinková četba, jak má být, s plnohodnotnými a originálními příběhy.
Styl psaní je samozřejmě u každé povídky jiný, jelikož tato knížečka obsahuje deset různorodých, lehkých a kreativních forem textu. Ta rozmanitost je v Trosečnících řek tím nejkouzelnějším, protože ačkoliv jsou příběhy odlišné, tak se k sobě hodí a není to každý pes, jiná ves, jak by někdo očekával.
Ájé, pomyslel si Čenda, to zas dopadne, o tomhle si tyhle individua, kterým říkám moji kamarádi, budou vyprávět ještě roky. A budou u toho v pase zlomený. Jupí... no, nějak to musím vydržet a třeba je to přestane bavit.
Jelikož jde o vodácké povídky, tak je zřejmě všem jasné, čeho se budou týkat. Zážitky od vody jsou pojaté různými způsoby, většinou jde o vyprávění z běžného života, ale někdy čtenář zavítá i do vod fantazie a setká se kupříkladu s vodníkem - velmi vhodně a originálně sepsaným!
Hodnotit celkově celou knihu není složité, protože se mi povídky opravdu líbily - každá mě něčím zaujala a dokonce jsem si tam vybrala některé, které mi opravdu sedly a ty jsem si přečetla po dočtení knihy znovu. :o))
Ačkoliv se to u tak krátkých povídek nezdá, tak autoři se dokázali zaměřit i na detaily a zajímavosti, které jejich postavy oživily. Někteří hrdinové mi byli sympatičtější, jiní na mě působili jako staří známí. Ale všichni měli něco do sebe a hlavně byli uvěřitelní, což není u povídek snadné vystihnout.
"U srdce to bolí, bodá, další lásku bere voda..."
V knize se čtenář dočte o lásce, přátelství, zábavě a hlavně volně tráveném času se svými blízkými. I emoce na mě zapůsobily, nijak přehnaně nebo výrazně, ale polehounku a nenásilně. Vhodně, jak se u jednotlivých povídek hodilo.
Díky tomu, že je kniha z českého prostředí, je nám samozřejmě o to víc bližší. Lidé, o kterých se píše, mají české morální zásady, nic nepřehánějí a jsou prostě lidští. Do toho opravdový český humor, obyčejný a přece natolik půvabný, že čtenáře osloví.
"Chlapi," povídám, když byl Bob z doslechu. "Je vám jasný, že jsme všichni alkoholici?"
Mínusem pro čtenáře, kteří se neorientují ve vodácké hantýrce může být to, že budou občas lehce tápat. Přece jen, i když mi vodáctví nic neříká, některé výrazy jsem již slyšela a dokázala jsem si představit, kdo je háček. A kdybyste případně neznali, vždycky se to dá snadno dohledat. ,o)
Déšť šumí šustí jako celofán na dárku v rukách nedočkavého dítěte. Houstne. Sílí. Mění se v liják. V lijavec z japonských filmů. Zmatený oponář táhne závěsy vody sem a tam.
Nečekala jsem, že mě kniha bude tak bavit a že ji přečtu tak rychle. Samozřejmě díky sto padesáti tří stranám čtivo rychle ubývá, ale já se nečekaně bavila a přišlo mi, že jsem s těmi vodáky jedna ruka.
Knihu bych ráda doporučila všem (nejen vodákům), kteří mají rádi veselé a dynamické povídky z českého prostředí. Potřebujete-li si u knihy odpočinout a uvolnit, tak Trosečníci řek jsou tím pravým, protože to šumění vody, zpěv ptáků a smích vodáků je to nejlepší na nervy. :o)
Knižní obálka:
Ilustrace na knižní obálce je skvělá. K povídkám se neskutečně hodí, navíc je kreativní, originální a vtipná. Já bych na ní absolutně nic neměnila. :o)
Anotace:
Šestnáct povídek deseti různých autorů na výhradně vodácká témata, které zvítězily v druhém ročníku (2012–2013) literární soutěže Kenyho VOLEJ.
Obsahuje pestrý výběr toho nejlepšího, co naše současná vodácká literární tvorba nabízí. Deset různých autorů opět přineslo knize neuvěřitelnou pestrost. Spisovatelka Věra Nosková jela poprvé na vodu v 67 letech, jen aby se směla soutěže zúčastnit.
V povídkách padají stromy, praskají pádla, kradou se rafty a mystický trosečník vodáka zmámí táhnout proti proudu až do poslední hospody. Navečer vzduch zavoní kouřem z ohňů a Duch řeky ulehne pod svou kánoi. Někde daleko v budoucnosti Poslední vodák právě našel svou první loď.
Skvělé čtení na dlouhé zimní večery, i na ukrácení chvil a patřičné naladění při čekání na ostatní vodáky v kempu!
Část polovina povídek již byla oceněna v literární soutěži Trapsavec. Poprvé se v ní se svou povídkou sešla většina rodiny Věry Noskové, spisovatelka a synové Jiří a Tomáš.
Nakladatelství: Věra Nosková
Rok vydání: 2013
Žánr: Povídky, Literatura česká
Ze série: Kenyho Volej (2)
Počet stran: 172
Vazba knihy: vázaná
Žádné komentáře:
Okomentovat