Recenze: 2050 PŘÍBĚH PRO BUDOUCÍ POKOLENÍ (Ladislav Zelinka)

Fantasy příběh pro nenáročné

"O co jde?"
"O to, že jsme se stali otroky." 

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Černý drak

Černý drak (FB)

Chci zakoupit knihu 2050 Příběh pro budoucí pokolení

Recenzní výtisk od nakladatelství Černý drak mi byl ke zrecenzování nabídnutý a já přijala. Prvním důvodem byla absolutně lákavá anotace, která slibovala čtivo s hlubší myšlenkou. A já zbožňuji knihy, u kterých se opravdu mohu zamyslet. Druhým důvodem byl fakt, že dílo napsal český autor. Ráda čtu českou literární tvorbu, jelikož s Wish podporujeme české autory v našem projektu. Tato útlá knížečka, skvělé velikosti, která se mi vešla akorát do kapsy, si mě prostě získala už před samotným přečtením.

Nemohla jsem se dočkat a to natolik, že jsem si ji vzala i na vyřizování a měla ji v kabelce. Začítala jsem se do ní ve volných chvilkách a za den jsem ji přečetla. Musím se přiznat, že jsem na knihu nejspíš měla vyšší nároky, a proto na mě nezapůsobila tak, jak bych si přála. Čtení je spíše pro nenáročné čtenáře, kteří si touží odpočinout a moc nad dějem nepřemýšlet.

   

Kniha je psaná er-formou a dává tak čtenáři možnost nahlížet do děje z různých úhlů. Styl psaní na mě působil krkolomně a místy až křečovitě. Jako by autor měl problém se vyjádřit, ucelit styl psaní a snažil se napsat dílo autenticky a přitom na úrovni. Ovšem díky té snaze působí spíše nesourodě. Širší slovní zásoba by dílo rozhodně pozvedla. Popisy jsou jednoduché, ale nepodporují představivost - spíše se jim Ladislav Zelinka vyhýbá, což je škoda, protože jsem se na zobrazení moderní Prahy v jeho pojetí těšila. Ačkoliv je román o silném tématu, text nijak zvlášť k zamyšlení nevybízí. Děj je ozvláštněn několika deníkovými zápisky, které působí autenticky.

"Jsme bojovníci za svobodu," narovnal se v křesle Frodo. "Proti útlaku, proti bezpráví...""...proti cenzuře..." "...proti nadvládě techniky..." 

Po otevření díla čtenář poznává hlavní hrdinku, šestnáctiletou Anetu, která žije klidným životem. Víceméně sama, ačkoliv má otce. Ten se ovšem snaží vyhýbat technologiím moderního světa a nabádá k tomu i Anetu. Příběh se stává dynamičtějším po první polovině knihy, kdy se začne odehrávat hlavní zápletka. Do té doby je spíše poklidnější a čtenář má tak možnost navyknout si na nový svět, který je popsán spíš povrchně.

"To, co je naším nepřítelem, je to, co dělá z lidí loutky, roboty, nebo bezduché tvory bez fantazie." 

Charaktery postav nejsou nijak výrazné, spíše vyznívají ploše a málo uvěřitelně. Nejhůře asi působí fakt, že teenageři tohoto světa mluví natolik spisovnou řečí, až se to k nim vůbec nehodí. Autorovi se nepodařilo vystihnout jejich myšlenky a reakce na dané situace. Obavy z neznámého či o své bližní jsou nahrazeny zbytečnostmi, nebo se vůbec neřeší. Čtenář vlastně ani netuší, co od nich má očekávat, jelikož nedostal možnost je lépe poznat. 

Aneta je naivní a prostá dívka, která působí spíše než na šestnáct let na pouhých dvanáct. Něco se jí musí opakovat vícekrát, nedokáže se k některým věcem postavit čelem. Bylo mi jí spíš líto, protože působila mezi ostatními hloupoučce. 

Kryštof neboli Chris je spíše tajemný mladík, který věří na přirozenou magii a snaží vyhýbat se modernímu světu - technologie prokoukl a už tuší, že znamenají spíše zkázu než pokrok.

"Nevíš, protože nevíš, ale teď už to víš. Máš je, protože ti to říkám, a říkám to, protože to vím, vidím to a ty to také víš, že nějaké máš. Neříkej, že se ti nikdy nestalo nic zázračného nebo nevysvětlitelného - nebudu tomu věřit," pronesl rázně, když se chystala říct, že nic takového nikdy nezažila. 

Tento příběh spadá do žánru pro děti a mládež, takže čtenář nečeká nic promyšleného. Fakta by sice mohla být účelnější a dovysvětlená, ale nenáročnému čtivu to na zajímavosti neubírá. 

Ačkoliv jde o fantasy příběh, měl by mít nějaké pevně stanovené základy, které mi tu chyběly. Hranice, které si autor vytyčil a představil je čtenářům, ve mně moc důvěry nevyvolávaly, jelikož je neměl ve svém světě nijak podložené, zakládaly se spíše na spekulacích, které Ladislav Zelinka moc nevysvětlil. Někdy děj působí až příliš nesourodě. Některé věci nesedí nebo nedávají smysl. 

První polovina byla víceméně ucelená, ve druhé se mu celkově příběh změnil a to především tím, že postavy, které mluvily pouze spisovně, přidávaly do svého slovníku i nespisovná slova, což sice mohlo značit vývoj, ale na mě to působilo spíše rušivě. Nepochopila jsem, proč se v jednu chvíli na několika stránkách objevilo spousta "OK", když do té doby se to v textu nikde nebylo.

Měla jsem pocit, že autor psal knihu déle - jako by napsal první polovinu, která se zdá mnohem celistvěji, než druhá část, která je tím pádem chaotičtější. Někdy si i autor protiřečil. Jako by zapomněl, co předtím napsal.

Potěším čtenáře, kteří touží po troše kouzel. Ladislav Zelinka se do svého světa snažil zasadit prvky magie, což vyznívalo zajímavě.
Originální romantika, která začíná přátelství a pokračuje neobvykle je pro mladé romantické dušičky to pravé. Jemná a nenásilná. Líbilo se mi, že se děj netočí pouze kolem vztahu, který je spíše lákavým doplňkem celé knihy. Zápletka romance byla lákavá a ne zrovna běžná, pobavila mě. :o)

"Co si dáte?" zeptala se jich."Já mrkvovou šťávu," řekl jí a zároveň obsluze Kody, opíraje se ležérně o pult a srovnávaje si své černé brýle, na které byl tak zvyklý, že si je ani tady neodložil. 

Nakladatelství odvedlo co se týče vzhledu textu skvělou práci, což opravdu oceňuji. Jelikož recenzuji knihy začínajícím nakladatelstvím, tak vím, že u některých knih chybí odsazení odstavců, zarovnání textu, ale zde to po téhle stránce bylo v pořádku. Moc se mi líbily kreativní a přitom jednoduché oddělovače textu v podobě čísel. K dílu se to víc než hodilo. 

Kniha je doplněna velmi autentickými kresbami. Ty si mě získaly. Daly dílu úplně nový rozměr. Povzbudí fantazii samotného čtenáře.

Po přečtení jsem myslela, že tento fantasy příběh je dílem začínajícího autora, pro kterého je prvotinou. Překvapilo mě, že má na kontě již více knih. Nejspíš jsem příliš náročná čtenářka a pokud bych se do knihy pustila s jiným přístupem, možná bych ji hodnotila lépe. Anotace mě však navnadila trochu jinak a snad proto jsem byla spíše zklamaná.

"Myslím, že naší společnou činností pomáháme zamezit tomu nejhoršímu a udržujeme dostatečné množství lidí v pohotovosti a vůbec u vědomí toho, že musíme být ve střehu a ve spojení, a že musíme usilovat o změnu."  

2050: Příběh pro budoucí pokolení je spíše pro nenáročné čtenáře, kteří si chtějí u zvláštně zamýšleného příběhu odpočinout. Pokud se žánrem sci-fi a fantasy začínáte, chcete nenápadnou romantickou zápletku, která děj příliš neovlivňuje, pak je tato kniha správnou volbou. :o)

Knižní obálka: 

Ta mě zaujala na první pohled. Moc se mi líbí. Je kreativní a důvtipná. Poukazuje na knižní svět, který kniha nabízí a čtenáře dokáže oslovit. 

Anotace: 

V roce 2050 se zdá být všechno v pořádku a šestnáctiletá dívka Aneta si užívá bezstarostného života v moderní Praze. Souhrou okolností se jí podaří nahlédnout za oponu zdánlivé idyly a pozná tajemství i hrozbu skrývající se tam, kde by to vůbec nečekala. Kromě toho, že Aneta zažívá první lásku a dozví se něco o vlastní minulosti, pomalu si uvědomuje, že svět v pořádku rozhodně není. Stačilo jen otevřít oči.

Otevřete oči s Anetou a porovnejte, jak děsivě blízko má její svět k naší současnosti. Kde končí svoboda? Jsme zajatci techniky? Jsou nepohodlné osoby sledované? Co je pravda a co není? Odpovědět si můžete po přečtení tohoto moderního pohádkového příběhu, který vás zaručeně dovede k zamyšlení.

Ing. Ladislav Zelinka je autor zabývající se především aktuálním stavem a budoucím směřováním lidské společnosti, ekologií a exopolitikou. Napsal desítky článků pro weby i do časopisů. 2050 je jeho čtvrtá kniha, autor se snaží oslovit „indigové děti“, přemýšlivé náctileté a každého, komu není jedno, co se děje kolem nás.

Nakladatelství: Černý drak

Rok vydání: 2016

Žánr: Sci-fi a fantasy, Pro děti a mládež

Počet stran: 134

Vazba: brožovaná