Kvalitní procházka Mrtvým Luhem pro náročné čtenáře!
"Poslední soud bude spravedlivý! Bůh nezabíjí! Bůh jen odsuzuje k jinému životu! Smrt není! Smrt je ďáblův výmysl!"
Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Černý Drak
Černý Drak (fb)
Chci zakoupit dílo Mrtvý Luh
Sbírku fantasy hororových povídek Mrtvý Luh jsem si vybrala z toho důvodu, že mě skutečně nalákala. Anotace je víc než slibná a já tušila, že zkušený autor, kterým Otomar Dvořák rozhodně je, může knihu vytříbit tak, že bude nezapomenutelná.
Upřímně, bála jsem se už když jsem četla autorův dovětek na začátku knihy. Otomar Dvořák se netají tím, že horory již píše nějakou řádku let a tato kniha plná hodnotných povídek to jen dokazuje. Příběhy byly psané pro časopis Rodokaps, autor je přepsal, propracoval a vytvořil sbírku, která se jmenuje podle nejdelšího hororového zážitku, který si čtenář v díle vychutná.
 |
| Za fotografii děkuji nakladatelství Černý Drak |
Styl psaní je velmi osobitý. Mrazivý a lehce poetický. Autor má velkou slovní zásobu a plně jí využívá k utvoření strhující atmosféry. Dokáže až bravurně sepsat chlad, hrůznost a děs, který z knihy sálá. Zaobírá se i detaily, jenž autenticky doplňují děj jeho kvalitních povídek. Mimo zvláštních a děsivých zvuků se z knihy linou i zápachy - natolik má Mrtvý Luh sílu přenést atmosféru ke čtenáři. Na mě udělala dojem všudypřítomná smrt, která se plazí mezi řádky a takřka je čtenářovým stínem.
Tam, z hlouby chlapcových očí se řítila celá ta zběsilá smečka, která je doštvala až sem, až k Rokli prvotní hrůzy, k rokli, o níž vyprávějí dávné mýty z počátku lidstva a nazývají ji Branou podsvětí...
Nač vás v knize naladit... Nemohu začít rozebírat jednotlivé povídky, protože některé jsou krátké a jiné delší. Nemyslím si, že by k něčemu bylo, kdybych vám naznačila, o čem jsou, jelikož... Ony nejsou takové, jak se na první pohled zdají. To musíte hlouběji. Až pod tu vrstvu hlíny a tlejícího listí. Otomar Dvořák se vyhnul povrchnímu psaní, chcete-li být okouzlení, vyděšení a šokovaní, musíte nad povídkami přemýšlet a pracně dolovat. Jednotlivé různorodé a originálně propracované povídky je potřeba analyzovat, dá se říct. To jsem si na nich jako náročná čtenářka zamilovala. Toužím-li vykopat poklad (i když v tomto případě spíše mrtvolu), musím se dostat přes syrové lidství, tlak emocí a choroby mysli až na samé dno, na které mě autor obratně vede.
Podle mého svými povídkami bystří čtenářovu intuici a snaží se, aby zapřemýšlel nad věcmi, které na první pohled vypadají kupříkladu jako ševelivý strom a při druhém pohledu pod tíhou fantazie je z břízy hrůzný vnitřní démon... V těchto šesti povídkách otevírá skříně s kostlivci a nechává za sebou změť nejistoty a obav.
"Hagen je duch, pomstychtivej krvelačnej přízrak německýho vojáka, kterej na útěku před partizánama ve štolách zabloudil a zahynul."
Já osobně jsem očekávala něco jiného. Takový ten typický horor, ve kterém tečou hektolitry krve a čtenář ke konci zná lidskou anatomii lépe, než kdy předtím. Otomar Dvořák na to šel chytřeji a vsadil na strach, který je uvnitř lidské mysli. Naznačováním a zkušenou představivostí dokázal čtenáře zavést do nejhlubších míst a poklidně ho tam s jeho myšlenkami zanechat... To je podle mého ten správný druh hororu. Ten, kdy nevidíte cizí střeva, a přesto vám po páteři přechází mráz a obavou se bojíte i polknout.
Nad jednotlivými povídkami je tedy nutné opravdu přemýšlet. Jsou to záhady, které nejsou na první pohled znatelné, i když tušíte... Ten chorobný strach se noří postupně a pohlcuje. A i když jsem to čekala, beztak jsem byla šokována, protože to autor napsal tak, že výsledný efekt byl bravurný.
Ohromným plusem jsou také originální a působivé kresby. Otomar Dvořák nepotřebuje při vykreslení úchvatné atmosféry berličku v podobě ilustrací, to v žádném případě, ale čtenáře rozhodně nadchnou a děj přece jen ještě o něco víc vyzdvihnou, protože i ty kreativní menší obrázky působí strhujícím dojmem, když je kniha báječně sepsaná. A tato rozhodně je.
Leží na mně strašlivá zodpovědnost, mám v rukou životy mnoha lidí. Jen já vím, kdo je křivoklátská bestie, jen já mohu zastavit to šílené vraždění.
Je těžké něco této knize vytýkat... Možná někteří budou zklamaní, že autor dává přednost vlastní představivosti a originalitě před tou vlnou amerického teroru. Jiní se třeba nebudou natolik bát, protože mají pro strach uděláno a další jsou schopní fantasy žánru vytknout, že je málo reálný. Já osobně bych knize nevytkla vůbec nic. A to prosím nemám ráda horory. Děsí mě a je mi z nich špatně, ale když Mrtvý Luh je tak působivě napsaný (autor mě doslova uhranul využitím slovní zásoby poetickým způsobem perfekcionalisty) a i přesto, že to není můj žánr a bála jsem se, tak jsem si čtení neskutečně užila a bylo to... skvělé číst takhle propracované povídky.
Ticho bylo tak hluboké, že i bušení vlastního srdce v něm znělo jako rány kladivem na kovadlinu. Dívali se po sobě, zmatení, ztracení, zahlcení vztekem, zoufalstvím a pocitem naprosté bezmocnosti.
Komu bych doporučila procházku Mrtvým Luhem? Ostříleným, ale i bojácným čtenářům, kteří rádi tápou ve tmě, hledají odpovědi a touží po náročném dobrodružství, u kterého musí zapojit nejen oči, ale i svou mysl. ,o)
Knižní obálka:
Já nevím, no. Vzhledem ke kvalitě obsahu díla bych si asi představovala i poutavější ilustraci. I když se mi knižní obálka líbila, tak po přečtení si říkám, že není dostačující.
Temnota číhá na zlověstných místech: v hlubokých lesích, v mlžných močálech, v dávno opuštěných lomech, na hřbitovech, v zónách zamořených radiací, ale i v počítačových programech…
Temnota však číhá především ve skrytých zákoutích lidských duší, za tenkou hranicí, kde normální se mění v šílené. A setká-li se temná duše s temným místem – rozpoutá se peklo!
Až si přečtete sbírku povídek a novel Otomara Dvořáka, pochopíte, že ve světě kolem nás je spousta věcí, s nimiž není radno si zahrávat.
Seznam povídek:
Prokletý lovec
Mrtvý luh
Hagen
Křivoklátská bestie
Špagety
Vzpoura mrtvých
Autorovy starší texty Prokletý lovec a Křivoklátská bestie vyjdou knižně poprvé.
Povídka Hagen je napsaná nově pro tuto sbírku.
Nakladatelství: Černý Drak
Rok vydání: 2016
Žánr: Horory, povídky, sci-fi a fantasy
Ilustrátor: Roman Koňařík
Počet stran: 224
Vazba: brožovaná
Žádné komentáře:
Okomentovat